Správné místo pro kameru
Obecně nic nebrání umístit kameru na čelní okno automobilu. Rozhodně je však třeba respektovat zákonný požadavek, že kamera nesmí bránit řidiči ve výhledu. Žádný závazný předpis neupravuje detailní podmínky pro umisťování kamer, policisté při případné kontrole zpravidla vycházejí z typu vozidla či výšky jeho řidiče.
Pozor na zákon o ochraně osobních údajů
Při pořizování záznamu však je třeba pamatovat na zákon o ochraně osobních údajů. Úřad pro ochranu osobních údajů zastává stanovisko, že osoba provozující kameru se záznamovým zařízením se záměrem, aby tato kamera systematicky sledovala provoz na pozemní komunikaci včetně nezbytného pořizování záznamů fyzických osob, je v souladu se zákonem považována za správce osobních údajů. Získané nahrávky a záznamy lze využít pouze v souvislosti s řešením dopravního incidentu, jehož je provozovatel kamery přímým nebo nepřímým účastníkem. Jedná se zejména o vyšetřování dopravní nehody, kterou provádí Policie České republiky, nebo o následující trestní či přestupkové řízení, likvidaci pojistné události a její řešení v součinnosti s pojišťovnou, případně o vymáhání náhrady škody apod. O legitimní účel se naopak nebude jednat v případě využití záznamu jiným způsobem, například jeho zveřejněním. Výše popsaný legitimní účel je proto naplněn pouze předáním záznamu Policii České republiky, příslušnému správnímu orgánu, případně pojišťovně či soudu. Při jakékoli manipulaci s pořízenými nahrávkami musí správce vždy respektovat práva monitorovaných osob na ochranu soukromí, které je garantováno řadou dalších právních předpisů (občanský zákoník, zákoník práce apod.).
Kamera v autě při jízdě do zahraničí
Ochrana soukromí bývá v řadě států důvodem zákazu či regulace umisťování a používání obrazových nahrávacích zařízení. Velmi přísní jsou v Rakousku. Zákon zakazuje pořizovat z vozidla soukromé videozáznamy veřejného prostranství, v opačném případě hrozí pokuta ve výši 10 000 eur, v případě opakovaného porušení zákazu až 25 000 eur. Účastníkům dopravní nehody je však umožněno pořídit si videozáznam ke zdokumentování následků nehody. V Maďarsku je použití pořízených kamerových záznamů pro soukromé účely povolené, ovšem pod podmínkou, že kamera je nastavena na nižší rozlišení, záznam není uchováván déle než pět pracovních dnů a jeho vlastník ho musí zabezpečit proti neoprávněnému přístupu třetí osoby. V Německu s kamerami raději velmi opatrně. Každá spolková země má své předpisy, navíc ani názory právníků nejsou v tomto směru jednotné. Případné pokuty mohou být naprosto likvidační, například v Bavorsku to může být až 300 000 eur. V Lucembursku nesmí být pořizovány jakékoli záznamy veřejného prostranství. V Itálii je nutné na pořízeném záznamu rozmazat registrační značky vozidel, aby nebyly identifikovatelné. V Belgii lze kamerový záznam použít jen pro soukromé účely. Může být použit i jako důkazní prostředek, ale všechny zúčastněné strany o tom musí být informovány. V Portugalsku je instalace kamer zakázána. V Dánsku, Francii, Nizozemsku, Norsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku či ve Velké Británii by neměl být s kamerou problém, ale i zde je třeba doporučit používat pořízené záznamy jen pro osobní účely.
